|
|
Obsah aromaticky aktivních látek v nečokoládových cukrovinkách
Maňáková, Adriena ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením aromaticky aktivních látek v nečokoládových cukrovinkách. V teoretické části je popsána technologie jejich výroby od surovin až po konečný výrobek. Dále jsou charakterizovány aromaticky aktivní látky včetně těch potenciálně alergenních a stručně je popsána metoda jejich stanovení pomocí mikroextrakce pevnou fází a plynové chromatografie s hmotnostní spektrometrií. Cílem experimentální části byla identifikace těkavých látek a následná kvantifikace 24 potenciálně alergenních aromatických látek pomocí metody HS-SPME-GC/MS. Jako modelové vzorky byly použity želatinové bonbony, zakoupené v běžné tržní síti. Mezi vzorky byly nalezeny rozdíly v počtu a druhu těkavých sloučenin. Celkem bylo ve vzorcích identifikováno 230 těkavých sloučenin, včetně 8 alergenních; z toho 55 alkoholů, 68 esterů, 29 alkenů, 18 aldehydů, 25 ketonů, 2 ethery, 3 epoxidy, 9 karboxylových kyselin a 21 ostatních sloučenin.
|
|
|
Analýza vonných látek v kosmetických prostředcích metodou plynové chromatografie
Divišová, Radka ; Vítová, Eva (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá vonnými látkami, které jsou přítomny v široké škále produktů zahrnující parfémy, kolínské vody, různé kosmetické a toaletní přípravky nebo prací a čistící prostředky. Široká použití a expozice vonným látkám u výše jmenovaných přípravků mohou vyvolat řadu nepříznivých alergických reakcí jako je kontaktní dermatitida, astma, ekzém a dýchací problémy. Vonných látek, které vyvolávají negativní alergické reakce, je spousta, ale evropskounijní předpisy vymezily 26 nejdůležitějších alergenních vonných látek. Jestliže je hranice přítomnosti těchto alergenů v kosmetickém přípravku překročena nad 0,01 % pro přípravky smývatelné a 0,001 % pro přípravky nesmývatelné, musí být vyznačena na obalu produktu. V experimentální části diplomové práce byla z 26 vonných látek vypracována metodika pro stanovení 12 alergenů. Pro identifikaci, extrakci a měření vonných alergenů byla použita metoda mikroextrakce tuhou fází (SPME) a plynová chromatografie s plamenově ionizačním detektorem (GC-FID). Byly zkoumány optimální extrakční podmínky metody SPME-GC-FID jako je doba dosažení rovnováhy, extrakční doba a extrakční teplota, a to z důvodu maximalizace extrakčního výtěžku. Dalším a důležitým bodem této práce je validace metody SPME-GC-FID, která obsahuje následující stanovené parametry: opakovatelnost, linearita, mez detekce (LOD) a mez stanovitelnosti (LOQ). Metoda SPME-GC-FID byla ověřena a aplikována na reálné vzorky.
|
|
|
Stanovení alergenních a potenciálně alergenních kovů v kosmetických přípravcích
Krakovková, Lenka ; Zemanová, Jana (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce bylo vytvořit přehled o výskytu alergenních a potenciálně alergenních kovů v očních stínech. Diplomová práce podává přehled o legislativě kosmetických přípravků a popisuje typy alergických reakcí na alergenní a potenciálně alergenní kovy v očních stínech. Dále jsou uvedeny metody přípravy vzorků k analýze a přehled metod, kterými mohou být vybrané kovy analyzovány. Experimentální část diplomové práce se zabývá analýzou vybraných alergenních a potenciálně alergenních kovů, v očních stínech. V rámci experimentální části diplomové práce byla optimalizována metoda přípravy vzorku očních stínů k analýze a metoda analýzy vzorku očních stínů technikou ICP-MS. Sledovanými analyty byly vybrané kovy. Celkem bylo analyzováno 6 vzorků očních stínů od různých výrobců. Naměřené výsledky byly statisticky zpracovány, konfrontovány s platnou legislativou a zhodnoceny z hlediska vzniku možných alergických reakcí.
|
|
|
Anafylaktický šok v přednemocniční neodkladné péči
DLOUHÁ, Andrea
Bakalářská práce je vypracována na téma "Anafylaktický šok v přednemocniční neodkladné péči" a je složena ze dvou částí - teoretická a praktická. Teoretická část má za cíl seznámit čtenáře s poznatky odborných zdrojů na téma přednemocniční neodkladné péče a anafylaktického šoku. Součástí jsou i základní informace o alergii a funkci imunitního systému. V rámci anafylaktického šoku je nejprve definováno, o jaký stav se jedná a co obecně znamená šok. Dále jsou data zaměřena na patofyziologii - tedy jaké patologické děje se při tomto stavu odehrávají v organismu, etiologii - příčiny vzniku reakce, klinický obraz - projevy na jednotlivých orgánových soustavách a terapii anafylaktického šoku. V druhé, praktické, části jsou uvedeny informace, které byly získány polostrukturovanými rozhovory. Rozhovor se skládal z 19 otázek a výzkumný soubor tvořilo 14 zdravotnických záchranářů, kteří působili v oblastních střediscích Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Výsledky výzkumného šetření byly analyzovány, rozděleny do 8 kategorií a rozepsány do tabulek. Součástí praktické části byly dva cíle: 1. Zmapovat znalosti zdravotnických záchranářů v problematice anafylaktického šoku a 2. Zmapovat postup zdravotnických záchranářů v posádce RZP u pacienta s anafylaktickým šokem. Věříme, že se stanovené cíle podařilo naplnit a díky tomu bude možné zhodnotit dostatečnost znalostí této problematiky a nahlédnout do postupů, které zdravotničtí záchranáři uplatňují v případě, kdy se v přednemocniční neodkladné péči, setkají s pacientem v anafylaktickém šoku.
|
|
| |
|
|
Zařazování nemléčných příkrmů do výživy kojenců
VRBASOVÁ, Tereza
Zařazování nemléčných příkrmů do stravy kojenců je velice zásadní období. Kojenec nyní potřebuje veškeré živiny v neoptimálnějším poměru. Zařazování jednotlivých potravin do výživy takto malých dětí má svá pravidla. Alergenní potraviny je potřeba zařazovat postupně a s opatrností. Je doporučeno zavádět alergeny co nejdříve, jejich pozdější zavádění může vést k většímu riziku alergické reakce. Ohledně zařazování potravin či alergenů do stravy dítěte je vždy vhodné se poradit s ošetřujícím lékařem.
|
|
| |
|
|
Alergeny ve výuce přírodopisu, biologie a chemie
Kaufmanová, Lucie ; Skýbová, Jana (vedoucí práce) ; Pavlasová, Lenka (oponent)
Tématem diplomové práce jsou alergeny ve výuce přírodopisu, biologie a chemie. Předmětem a jejím cílem je zjistit jednak přítomnost alergenů ve vybraných třídách přírodovědných předmětů (přírodopisu, biologie, chemie), ale také míru uvědomování si problematiky alergií a alergenů ze stran pedagogů a žáků základních škol a gymnázií a dále porovnat, zda učitelé vybraných předmětů zohledňují při vytváření klimatu třídy alergenní žáky. Práce se skládá z části teoretické a praktické. První část shrnuje veškeré teoretické poznatky zahrnující téma alergií a alergenů. Zabývá se pojetím alergie z historického hlediska, charakterizuje obecně význam alergií a její spojitost s imunitním systémem, uvádí jednotlivé rizikové faktory ovlivňující vznik a rozvoj alergického onemocnění. Velká část teoretické části popisuje alergická onemocnění včetně jejich projevů, diagnostiky a následné léčby, dále uvádí jednotlivé druhy alergenů, které jsou klasifikovány podle jejich působení na organismus. V neposlední řadě se kapitola zabývá přítomností alergenů ve školním prostředí. Taktéž jsou v této části zpracovány pedagogické dokumenty - RVP a ŠVP závazné pro jednotlivé typy škol zaměřené na výuku přírodopisu, biologie a chemie se zařazením tématu alergií a alergenů do těchto předmětů. Velká část praktické části je věnována...
|
|
|
Porovnání tvorby cytokinů novorozeneckými leukocyty dětí zdravých a alergických matek.
Dusilová, Adéla ; Hrdý, Jiří (vedoucí práce) ; Janatková, Ivana (oponent)
Rostoucí incidence alergických onemocnění u dětí by mohla být způsobena senzibilizací nezralého imunitního systému během intrauterinního vývoje. Několik významných vědeckých prací prokázalo schopnost buněk pupečníkové krve odpovídat zvýšenou proliferační aktivitou na stimulaci běžnými alergeny. V návaznosti na tyto poznatky předkládaná studie sleduje tvorbu cytokinů hrajících roli v pro i proti alergenním ladění imunitního systému. Buňky pupečníkové krve byly stimulovány polyklonálními aktivátory (fytohemaglutinin) a běžnými alergeny (ovalbumin, bojínek, bříza, roztoč). Následně pak byla sledována tvorba cytokinů využitím vybraných metod, které odrážejí různá stádia aktivace buňky - na úrovni mRNA pomocí kvantitativního real time PCR (qRT-PCR), detekcí přítomnosti intracelulárních cytokinů v jednotlivých buněčných subpopulacích průtokovou cytometrií a měřením koncentrace cytokinů v supernatantech kultur CBMC pomocí ELISA metody. Dosažené výsledky poukazují na velmi slabou schopnost uvedených běžných alergenů (bojínek, bříza, roztoč, ovalbumin) stimulovat CBMC k tvorbě cytokinů sledovaných všemi uvedenými metodickými postupy. Ačkoliv jsme nepozorovali signifikantní rozdíly v produkci cytokinů (IL-2, IL-4, IL-10, IL-12, IL-13, IL-17, IFN-γ, TGF-β) CBMC po stimulaci alergeny (OVA, BOJ, BRI, ROZ) mezi...
|
|
|
Značení alergenů v pokrmech
Hrubová, Petra ; Dlouhý, Pavel (vedoucí práce) ; Hrnčířová, Dana (oponent)
Bakalářská práce na téma "Značení alergenů v pokrmech" se věnuje problematice potravinových alergií. Teoretická část je zaměřena na alergeny v potravinách podléhající povinnému, legislativně vymahatelnému značení. Uvádí možnosti značení potravinových alergenů u balených a nebalených potravin a u pokrmů a zabývá se podstatou působení jednotlivých alergenů a případnými příznaky poškození zdraví při jejich požití alergickými osobami. Praktická část na základě výsledků laboratorních analýz pokrmů odebraných v různých typech stravovacích provozoven ukazuje, do jaké míry je povinnost značení alergenů v potravinách plněna a zda značení odpovídá skutečnosti. Bylo zjištěno, že provozovatelé stravovacích služeb sice ve všech případech spotřebitele o obsahu alergenů v pokrmech informují, ale často tato informace není úplná a pokrmy prokazatelně obsahovaly alergeny, o kterých spotřebitel informován nebyl. Toto zjištění je srovnatelné s výsledky obdobného šetření provedeného Krajskou hygienickou stanicí kraje Vysočina se sídlem v Jihlavě.
|
host ::
RSS.